Cosmologia

Relato de vida 2

Koa'ỹ amombe'uta yy rembé-py wa'ekwé.
A'eramõ djokó roikó wa'ekwe Nhandewa.

Leocádio (Awa Pyrydju)
Francisco ( Kalai Popygwá)
Oreste ( Awa Werawydju)
Bertolino Rocha( Awa Gwyraopykaidju)
Manoel ( Awa Gwyrapiadju)
Claudemir ( Awa Rokawydju)
Algustinho ( Awa Djopea).

Relato de vida

1906 rio Batalha-py omaē ryka'é, ou- wy município de Barão de Antonina estado de São Paulo
Nhanderey'i Araribá – py omaē ryka'é, Maria Luciana rey'ima,
Marcolino Honório rewé omendá wa'ekwé (Awa Poydju).

NHANIMONGUETÁ WA’É

NHANDE REKÓ MBYTÉ-RE Oĩ PETEĩ NIMONGUETÁ, NHANERAMÕI-KWÉ, NHANDE DJARYI-KWÉ NHANIMBO’É-WY MA KA’AGWY-PY DJAIKÉ RAMÕMA , NHANEPORANDU DJAREKÓ WA’É...AMBERÃE-KE...KA’AGWY IDJARY-UPÉ DJAIKÉ AWÃ, MBA’ÉMU-KWÉ DJADJAPÓ AWÃ;
ARÃI DJAREKÓ DJADJAPÓ AWIÍMA, YY-PY DJAIKÉ’I, DJADJAU, PIRÁ NHA’ANGÁ RAMÕMA, YWYMBÁ’I RAKYKWÉ DJAÁ RAMÕ NHATSẼ RA’É DJATSAREKÓ-PYMA....
OKÕ RE AÉMA NHANDERE’YI TUDJÁWA NHANDEWY OMBOATSÁ-WY , NHANIMBO’É NDAÍ.....
A’EWE’IMA

ywyraá

Wapurũ

Ko ywyraá ma ymã gwaré ma.
Nhaneramõi kwé omembe’u wa’e, nhandeypy rekó.
Ramõ ma dje nhandereke’yi tenondégwá ko ywy rupi ogwatá ryka’e. Ewiwã otsarekó oikówy otsy, a’egwi odjoú ramõ, a’erõ ma dje Djekokáwy otsyreté odjapó djiwy oikówy Kutsuwi dje okambutsé wéry, onhemombó ewiwãtsy’ã okambu awã, a’erĩ ma oitypá djiwy otsyreté waí waí ma.
A’e ramõ Djekokáwy oaré odjapó awã ndodjapotseweiry kywy’i reé, a’e ma noarõi oupity. Ramõ ma dje ke’yi odjapó wapurũ kywy’i opyté awã kywy’i ombyaí ma.
A’erĩ ma djekokáwy omongaru nderywy, omongaru wapurũ rewé.

mauã nhandé ma?

Guarani é muito conhecido, como palavra, língua, povo, cultura e tantos outros por aí. O que acontece é que as etnias que deram vida a esse termo não conseguem dar saúde ao mesmo.
Essa saúde seria de vital importância na luta contra a discriminação e principalmente no fortalecimento da cultura destes indivíduos. Mas os desencontros no diálogo é muito contundente para que esse ‘corpo’ seja saudável.

retalização do nhandewa

Txeakã: minha cabeça
Txeti’y/txeati’y: meu ombro
Txetakã: minha perna, meu joelho
Txepy: meu pé
Yy amboapy-ta: vou tomar água
Tetã re oó: foi à cidade (ele)
Kunhãngwé odjegwaku ma ramõ..: quando as mulheres menstruam (vam)...
Djapu’i: guache
Mitã raẽ e’ỹ: criança encantada. Forma reduzida ou abreviada mitã raẽ’ỹ
petỹ karu: louva-deus (inseto)
ypóry: polvo
epirĩ ewé: não tenha vergonha, não seja tímido

Páginas

Subscribe to RSS - Cosmologia